Evangelium je dobrá zpráva, ne dobrá rada
Včera jsme začali rozsvěcet adventní svíce – a že už bylo načase! Do práce i z práce chodíme za tmy, město je šedé a tmavé, ze všech stran slyšíme varovné zprávy a nade vším se vznáší otázky a obavy, jak naše životy změní pandemie a co bude s námi a našimi blízkými za týden, za dva. Kéž by už do toho všeho vstoupilo trochu světla!
Proto máme v Biblionu radost, že jsme pro tento čas mohli připravit vydání útlé, ale nadějeplné knížky známého newyorského pastora Timothyho Kellera, Tajemství Vánoc. Věříme, že nás všechny může oslovit právě v takových chvílích, kdy možná pochybujeme, jestli Vánoce ještě mají nějaký obsah a jestli je vůbec co slavit – jestli vůbec ještě nějaké vánoční tajemství existuje. Příběh o Ježíšově narození zná přeci každý zpaměti. Keller nám ale to staré známé vyprávění předkládá úplně nově. To, o čem jsme už tolikrát slyšeli, staví do překvapivého světla a to, co bylo zapomenuté, pro nás znovu objevuje. Ať už jsme tedy vánoční zvěst slyšeli tisíckrát v kostele nebo ji známe jen zprostředkovaně skrze ohrané koledy, nabízí se nám tu možnost nově zaslechnout nečekaně dobrou zprávu: Bůh se rozhodl proměnit svět svou blízkostí a nikoho nenechává stranou.
Všimněme si tu velmi důležité nuance. Dobrá rada je návodem, co máme udělat. Dobrá zpráva je ale svědectvím, že se něco dobrého stalo. Rady nás vybízejí k naší vlastní akci. Zprávy nás ale informují o již dokonané akci a vybízejí nás k reakci na ni. Rada říká: „Jednej.“ Zpráva říká: „Někdo jiný jednal.“ Kdyby se například k vašemu městu blížila nepřátelská armáda, potřebovali byste vojenské poradce a jejich radu. Někdo vám musí říct: tady vykopejte zákopy, tady postavte odstřelovače a tady připravte tanky.
Co kdyby ale postup invazní armády zastavil mocný panovník a porazil ji? V takovém případě už nepotřebujete vojenské poradce. Potřebujete zpravodaje, posly. Řecký výraz pro posla je angelos – anděl. Poslové neříkají: „Musíte udělat to a to.“ Říkají spíš: „Neseme vám radostnou novinu. Už nemusíte prchat! Už nemusíte budovat opevnění. Už se nemusíte snažit sami zachránit. Král vás zachránil.“ Něco se stalo, a všechno je najednou jinak.
Vánoční biblické pasáže zaznamenávají, co se odehrálo v dějinách. Nejsou jako Ezopovy bajky s vybroušenou morální pointou. Spousta lidí má za to, že evangelia jsou jen další z řady poučných příběhů, to je ale hluboký́ omyl. Z příběhu o narození Ježíše žádné morální ponaučení neplyne. Betlémští pastýři, Ježíšovi rodiče ani mudrci z Východu nám nemají posloužit za vzor, jak správně žít. Evangelijní vyprávění nás nepoučují, co máme udělat – informují nás, co udělal Bůh. Zrození Božího Syna do našeho světa je evangelium, dobrá zpráva. Je to oznámení: Sami se nezachráníte. Sám Bůh vás přišel zachránit.
(Timothy Keller, Tajemství Vánoc, s. 34–35)