O Bohu a pelikánech

Kniha své čtenářky a čtenáře konfrontuje s jejich vlastním postojem k ž(Ž)ivotu a volá je k angažovanosti i osobní proměně.

McDanielova vize zahrnující nové pojetí vztahu Boha a přírody, biocentrickou etiku, spiritualitu a post-patriarchální vědomí, je bytostně nadějná. Do naší potemnělé přítomnosti přináší hřejivé poselství lásky k životu. Bez ní tento svět zachránit nepůjde. S budoucností světa i křesťanství se to má totiž stejně – buď bude biocentrická, anebo nebude.

Kniha vede čtenáře k celistvému i konkrétnímu pohledu a jednání, k přírodovědnému i duchovnímu smýšlení a jednání.

Je skvělé, že se v češtině objevila kniha rozvíjející tzv. biocentrickou spiritualitu, jež se snaží sloučit etiku Země s ochranou zvířat, na úkor spirituality antropocentrické (zaměřené pouze na člověka), nebo která vážně operuje s pojmem „postpatriarchální křesťanství“. Pasáž, v níž autor líčí, jak byl jako desetiletý chlapec nucen svým otcem střelit jelena, aby si získal uznání v kovbojské komunitě, a dosud z toho má trauma, patří k těm literárně nejjímavějším.     

Kniha O Bohu a pelikánech představuje dost jiný teologický svět, než ve kterém se obvykle pohybuji. O to zajímavější bylo knihu číst a jsem vděčný za tento podnět. Celkově je kniha nesmírně inspirativní a klade řadu otázek k dalšímu promýšlení. Oceňuji upřímnou snahu teologicky promýšlet současné otázky na základě současné vědy a nadto hledat směr do budoucnosti pro celé lidské společenství, jakož i pro samotné křesťanství. Velmi užitečný je obsáhlý doslov Jana Zámečníka. A vůbec je kniha po všech stránkách opravdu krásně provedená. Znovu mi došlo, jak jsme u nás v českém prostředí „pozadu“. O to je důležitější toto zpoždění dohánět, např. překlady starších a dnes už klasických titulů, jako je tento.

Kniha je čtivá, psaná jasným, střízlivým jazykem, a přináší ve své době i dnes důležité myšlenky. Pro hlubší zájemce o environmentální etiku se jedná o neopomenutelné dílo, pro ostatní čtenáře alespoň některé kapitoly určitě za čtení stojí také.